Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení olova ve vzorcích plic a mozků pokusných myší po inhalaci nanočástic
Demydenko, Yana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Olovo patří mezi těžké toxické kovy, jehož nanočástice jsou přítomny ve vzduchu kvůli spalovacím procesům. Údaje o bezpečné koncentraci nanočástic olova pro lidské zdraví nejsou dostatečně prozkoumány. Předchozí studie prováděné na experimentálních myších ukázaly, že při vdechování nanočástic olova se nejprve poškozují plíce a ledviny, poté játra, slezina a mozek. Při delší expozici se olovo hromadí v zubech a kostech. Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování obsahu olova ve vzorcích plic a mozků experimentálních myší po různých obdobích inhalace nanočástic. Cílem této bakalářské práce byl vývoj analytické metody pro stanovení olova v biologických vzorcích pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). V práci byla navržena rozkladná metoda pro mineralizaci biologické matrice v mikrovlnném mineralizátoru, a dále byl vyvinut postup pro stanovení olova pomocí ET-AAS. Stanovení olova při vlnové délce 217 nm za použití NH4H2PO4/Mg(NO3)2 modifikátoru matrice bylo ověřeno analýzou certifikovaných referenčních materiálů. Analýzou vzorků orgánů experimentálních myší byl potvrzen detoxikační mechanismus u exponovaných jedinců se závislostí na době od ukončení inhalace nanočástic olova.
Interakce pacienta a sestry při odběrech biologického materiálu
KOPŘIVOVÁ, Natálie
Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje vzájemné komunikaci pacienta a sestry při odběrech biologického materiálu. Cíle práce: Zjistit komunikační bariéry ze strany sester při odběru biologického materiálu. Zjistit zkušenosti pacientů s používanými komunikačními technikami u sester při vybraných odběrech biologického materiálu. Zjistit, jaké komunikační techniky sestry používají při odběru biologického materiálu. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, které bylo doplněno pozorováním. Data, která jsme pomocí rozhovorů zjistili, byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Výzkumný soubor tvořilo celkem 11 sester a 6 pacientů z nemocnic v Jihočeském kraji a na Vysočině. Výzkum byl realizován v únoru až březnu 2023. Kritériem pro výběr sester do našeho výzkumného šetření bylo provádění odběrů biologického materiálu v rámci jejich práce na daném pracovišti. Minimální délka praxe sester byla v rozhovorech pět let a v pozorování dva roky. Kritérium u pacientů bylo, že se podrobí vybranému odběru biologického materiálu. Analýzou dat vznikly tři kategorie a šest podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření formou pozorování ukázalo, že mnoho sester komunikuje s pacienty profesionálně a na úrovni, ale některé sestry určité komunikační prvky verbální a neverbální komunikace buď vynechávají, nebo je nevhodně používají. Patří sem nevhodné oslovení, nedodržování hygienických zásad, absence identifikace pacienta či neodvedení pozornosti v průběhu výkonu. Samozřejmě žádná komunikace s pacientem při odběru není jednoduchá a přináší mnoho bariér ať už jazykových, prostorových, z nepochopení, z důvodu nemoci pacienta či nedostatku personálu na pracovišti. Ze strany pacientů jsou zkušenosti pozitivního i negativního přístupu sester odlišné v každém zdravotnickém zařízení. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že pro pacienty je úsměv sestry, pohled z očí do očí, empatie, odvedení pozornosti či verbální komunikace v průběhu odběru klíčová. Doporučení pro praxi: Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál či návod pro sestry, které již ve zdravotnictví pracují, ale také pro studenty nelékařských zdravotnických oborů. Umožní tak sestrám rozvinout komunikační dovednosti zaměřené na pacienta, které jsou zásadní pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
Stanovení olova ve vzorcích plic a mozků pokusných myší po inhalaci nanočástic
Demydenko, Yana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Olovo patří mezi těžké toxické kovy, jehož nanočástice jsou přítomny ve vzduchu kvůli spalovacím procesům. Údaje o bezpečné koncentraci nanočástic olova pro lidské zdraví nejsou dostatečně prozkoumány. Předchozí studie prováděné na experimentálních myších ukázaly, že při vdechování nanočástic olova se nejprve poškozují plíce a ledviny, poté játra, slezina a mozek. Při delší expozici se olovo hromadí v zubech a kostech. Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování obsahu olova ve vzorcích plic a mozků experimentálních myší po různých obdobích inhalace nanočástic. Cílem této bakalářské práce byl vývoj analytické metody pro stanovení olova v biologických vzorcích pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). V práci byla navržena rozkladná metoda pro mineralizaci biologické matrice v mikrovlnném mineralizátoru, a dále byl vyvinut postup pro stanovení olova pomocí ET-AAS. Stanovení olova při vlnové délce 217 nm za použití NH4H2PO4/Mg(NO3)2 modifikátoru matrice bylo ověřeno analýzou certifikovaných referenčních materiálů. Analýzou vzorků orgánů experimentálních myší byl potvrzen detoxikační mechanismus u exponovaných jedinců se závislostí na době od ukončení inhalace nanočástic olova.
Analýza fosfolipidů metodou komprehenzivní plynové chromatografie
Šilhavecká, Simona ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Fosfolipidy jsou důležitou skupinou polárních lipidů tvořících hlavní složku buněčných membrán. Jejich zastoupení se může měnit v závislosti na mnoha faktorech okolního prostředí, ve kterém se buňka nachází. Stanovení membránových fosfolipidů je nepostradatelné v mnoha vědeckých, průmyslových a hospodářských odvětví. Cílem této práce bylo vyvinout separační metodu pro stanovení membránových fosfolipidů, pomocí které by bylo možné provést analýzu fosforylovaných částí fosfolipidů i mastných kyselin z jednoho vzorku. Pro stanovení byla zvolena komprehenzivní plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-MS). Tato metoda umožňuje separaci celého vzorku na dvou sériově zapojených odlišných kolonách, mezi kterými je rozhraní nazvané modulátor. Součástí přípravy vzorku bylo rozštěpení vazby v molekule fosfolipidu pomocí enzymu fosfolipasa C, čímž došlo k uvolnění fosforylovaných polárních hlav. Tyto polární části bylo nutné před analýzou derivatizovat. Princip zvolené derivatizace spočíval v použití dvou různých silylačních činidel (hexamethyldisilazan a N,O-Bis(trimethylsilyl) trifluoracetamid) ve dvou krocích. Byly vybrány podmínky pro efektivní separaci silylderivátů fosforylovaných hlav pomocí GC×GC-MS využívající kryogenní modulátor. Jednotlivé silylderiváty byly identifikovány podle...
Význam stanovení C-reaktivního proteinu v klinických praxích
Suchý, Matěj ; Moravík, Ján (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent)
SOUHRN V této diplomové práci se zabývám významem stanovení C-reaktivního proteinu (CRP) v klinických praxích. Práci jsem rozdělím na část teoretickou, která nás seznámí s CRP, se statistikou a statistickými metodami, a na část experimentální, která informuje o použitém přístroji, postupu získávání dat a způsobu vyhodnocení výsledků. Poslední část diplomové práce bude obsahovat výsledky statistického zpracování. Pacientům byl měřen CRP stejným přístrojem Quicread 101 od firmy Oriondiagnostika a zároveň jim byl odebírán biologický materiál k odlišení typu infekce. Výsledky vyšetření a další příznaky jsem zaznamenal do tabulky. Po úpravě tabulky jsem výsledky statisticky vyhodnotil. Cílem mé práce bylo zjistit, zda je zvýšená hodnota CRP nad 50 mg/l jednoznačně potvrzena vyšetřením biologického materiálu, zda se může objevit pozitivní nález u hodnot CRP menších než 8 mg/l a dále zjistit korelaci jednotlivých zkoumaných atributů mezi sebou. Po zodpovězení těchto otázek bychom se měli dozvědět, jakou výpovědní hodnotu má stanovení CRP při stanovení diagnózy pacienta.
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně. Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor. Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor. Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
Ošetřovatelská péče o klienta HIV pozitivního.
ŠETELOVÁ, Nikola
Syndrom získaného selhání imunity se během krátké doby stal pro celý svět pandemií. Jde o virus, který se přenáší především krví, mateřským mlékem a tělními tekutinami, ale běžným kontaktem s infikovaným k přenosu nedojde, pokud se osoba nechová rizikově. Klinický obraz tohoto viru má velmi velké rozmezí projevů, záleží, v jakém stádiu se infikovaný nachází. V prvních pár týdnech se mohou u infikovaného projevit velké teploty, nevolnosti, bolesti kloubů. Poté infekce přechází do období asymptomatického. V třetím období této infekce přichází trvalá generalizovaná lymfadenopatie, která postupně přechází do stádia čtvrtého, kde dochází k rozvoji oportunních nákaz, maligním nádorům a neurologickým poruchám.K seznámení se se současným stavem vědění, který je popisován na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat velké množství bibliografických publikací od předních českých, ale i zahraničních odborníků v oblasti HIV infekce. V českém vědeckém prostředí se mimo jiné tímto tématem zabývá MUDr. Džamila Stehlíková, z jejíchž odborných článků a knih bylo čerpáno. Dalším významným zdrojem pro bakalářskou práci byly i odborné časopisy ze zahraničí, ICAP Columbia University, Czech Health Statistics Yearbook a časopis společnosti UNAIDS. Z českých časopiseckých zdrojů bych ráda zmínila Florence, Závislosti a my, Lékařské listy a časopis Sestra. Do bakalářské práce byly zařazeny také internetové zdroje ze zahraničí i České republiky, které se danou problematikou zabývají, jsou to www.unaids.org, www.aids-pomoc.cz. Bylo rovněž čerpáno z dat Světové zdravotnické organizace WHO, Státního zdravotního ústavu a Ministerstva zdravotnictví. Účelem podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zkoumaných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně zpracovány do oddílů, rozdělených dle aktuálního stavu vědění o HIV infekci a onemocnění AIDS. Po prostudování mnoha výzkumů, které byly veřejně publikovány, je patrné, že HIV infekce stále roste, bohužel i v České republice. Nejnovější studie provedené na našem území potvrzují, že v dnešní době se lidé chovají velmi rizikově a přenos HIV infekce neklesá. Nezbývá nám nic jiného než čekat a doufat, že v této problematice budou nalezeny nové možnosti a že dojde k pozitivnímu rozvoji.
Problematika odběrů biologického materiálu v ambulantních zařízeních z pohledu sestry
SRBOVÁ, Kateřina
Odběry biologického materiálu představují pro sestru pracující v ambulantní sféře, jednu z nejčastěji vykonávajících činností. Sestra se denně se s touto činností setkává a setkává se i s problémy s tímto spojené. Součástí vyšetření a léčby klientů jsou odběry biologického materiálu, proto by měly být provedeny správně a kvalitně. Kvalitu odběru biologického materiálu ovlivňuje sestra sama svou zručností a základními vědomostmi. V ambulantní sféře je nutné, aby každá sestra na základě svých znalostí a zkušeností prováděla odběry tak, aby nedocházelo k neznehodnocování odebraných vzorků a aby klienti navštěvující ambulantní zařízení byli spokojeni. Cílem práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních a zda sestry informují pacienty o přípravě k odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních. Byly stanoveny tři hypotézy : H1 {--} sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky, H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda technikou dotazníků pro sestry a pro klienty. Výzkumný soubor tvořilo 103 klientů a 73 sester z ambulantních zařízeních z Jižních a Středních Čech. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1 - sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky se nepotvrdila. H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy se nepotvrdila a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu se také nepotvrdila. Ze zjištěných výsledků tedy vyplývá, že mezi nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu jsou především komunikace, která mezi sestrou a klientem vázne, edukace klientů, uložení použitých pomůcek po odběru a dále samotný svoz vzorků do laboratoře. S výsledky výzkumu bych chtěla seznámit sestry výzkumného souboru a jejich vedoucí pracovníky, poučit je o možnostech řešení. Výsledky z výzkumu bych ráda použila při prezentaci na seminářích určených pro ambulantní sestry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.